Jelikož mám už něco nalétáno, rozhodl jsem se zdolat další příčku. Rozhodl jsem si pořídit proudový letoun. Po dlouhém přezkoumávání jsem došel k závěru že jako první proudový letoun bude pro mě ideální něco menšího (abych mohl startovat kdekoli) a hlavně jednoduššího na ovládání. Usoudil jsem, že zas nemám tolik zkušeností takže z původního plánu koupit A-10 se zatahovacím podvozkem jsem nakonec koupil F-9F Panther. Další věc která přispěla k této koupi byla kapacita mých akumulátorů. Podle mého názoru je lepší používat akumulátory větších kapacit a čerpat z nich energii max. na 50%. Úložný prostor na akumulátor F-9 bude tedy zvětšen. O jiných úpravách zatím nepřemýšlím. Možná že časem, až jak to bude létat, bych přidal ovládání směrovky a vyměnil pohon. Uvidíme. Časem budou určitě přibývat fotografie.Uvedu zde mé postřehy při "vylepšování" a kompletaci letounu. Nebude to žádná odborná recenze, protože jsem jen amatér (jak jsem již někde psal) a nemohu moc porovnávat s jinými typy. Vše je jen můj pohled na věc.

Pantera jsem přinesl domů. Do půl hodiny by se nechal určitě složit (jak se píše v některých recenzích). Já jsem si s ním hrál déle (stavbu jsem si užíval). Během stavby jsem zjistil nedostatky o kterých jsem ale věděl také z recenzí. Především se jedná o velký průměr otvoru pro šrouby na přidělání podvozku. I když výrobce o tom jistě ví asi s tím nic nebude dělat. Dále pak bylo přiloženo poloviční množství šroubků na přichycení pák k táhlům na ovládání křidélek a výškovky. Zřejmě to stačí. Regulátor by měl být 30A, nechával jsem si to zjistit (na krabici je psaný 25A). Tady výrobce asi změnil názor. Původní regulátory prý hořely tak snad začal dávat silnější. Po slepení letounu jsem jej chtěl oživit. Jaké bylo ale mé zklamání když servo podvozku bylo úplně mrtvé a regulátor jen dokola pípal a cukal s motorem. Letoun jsem sbalil a odvezl na reklamaci. Jsem zvědavý jak to dopadne a jaký regulátor bude po opravě do letounu vložen. Také se mi zdálo, že je rotor poněkud nevyvážený. Uvidíme až se roztočí. Až se mi stroj vrátí přinesu další poznatky ze stavby F-9F Panther.

Takže letadlo po třech týdnech ještě nemám, ale budu jej mít snad tento týden. Servo podvozku bude vyměněno. Zarazila mě ale zpráva, že motor i regulátor je v pořádku. Nechápu co jsem mohl dělat špatně. Jsem ale zvyklí regulátor připojit na 3 pozici přijímače a nic jiného s ním nedělat (maximálně reverzaci plynu). Letoun se mi vrátí během pár dnů takže jej budu opět testovat s kolegou. S výsledkem se opět podělím.

Servo bylo vyměněno za nové. Potíže s pohonem byly bezpředmětné protože se ukázalo že stačilo pouze reverzovat páku plynu-softwarově na vysílači. Domníval jsem se že stačí při oživení dát plynovou páku na minimum nebo maximum a motor by měl naskočit. Není to ale to samé jako reverz kanálu na vysílači. Další zkušenost která se může hodit (i když to asi většina modelářů zná). Platí to pro systém FUTABA který používám. S ostatními nemám zkušenost. Stroj je tedy oživený, výchylky nastaveny a v nejbližší době se bude testovat tah a protékající proud pohonnou jednotkou. Nevyváženost rotoru se nepotvrdila. Žádné větší vibrace nepozoruji. Opticky rotor jakoby "hází" ale letoun nevibruje. Vše je snad v pořádku.

Konečně jsem našel čas k prvním testům letadla. Letadlo ještě není vyvážené ale pro pojezd po dráze a testování tahu to vyhovuje. Při plné plynu pohonná jednotka dosahuje tahu 520g. Protékající proud byl 29,6A. takže 30A regulátor je nutnost. Uvidíme zda shoří dříve regulátor nebo motor. Předpokládám, že plný plyn budu potřebovat jen v krajních situacích. Hmotnost letounu je totiž asi 560g a to jsem použil větší akumulátor (letoun je připraven pro akumulátor 1300mAh, používám 2200mAh). Dostatečně silný tah proti hmotnosti by měl zaručovat rychlé stoupání. Už se těším na první let. Pokusím se také něco nafotit a stanovým bezpečnou délku letu s akumulátory 2200mAh.

Takže první let má PANTHER za sebou. Bohužel silně foukalo takže létání bylo chaotické. Bezpečná délka letu se zatím jeví hranice 3minut (zatím jen odhad bez měření času). Je to doba za kterou F9 spotřebuje 50% kapacity akumulátoru. Vše je ale potřeba ověřit za klidného počasí, kdy bude spotřeba asi menší. Jinak letoun létá skvěle. Je třeba dodržet těžiště (raději více vpředu), jinak se letoun staví na zadek.

Takže konečně bezvětrné počasí. Na časovači nastaven čas 3 minuty. To bude doba letu. Plynová páky na maximum jen při startu. Samotný let asi na půl plynu. Letoun po jemném hození rychle nabírá rychlost a výšku. Ubírám plyn a létám ve velkém kruhu. Asi po 2,5 minutách najednou klid. Motor se zastavil. Letoun je naštěstí asi ve výšce 20m. Stáčím jej do plynulé zatáčky do klouzavého letu a přistávám lehce do trávy. Délka letu 2,5minuty. V akumulátoru ještě zbylo 60 paliva. Předběžná závada - spálený regulátor. Měření se tedy opět nepovedlo tak jak jsem chtěl. Takže zase příště.

K mému překvapení byl spálený motor. Vyměnili jej na počkání. Nový motor má větší průměr, zřejmě bude lepší než původní. Oprava proběhla tedy rychle takže další zkoušky budou co nejdříve. Ještě několik rad jak přistávat. Není třeba přistávat pod plynem. Letoun bez plynu příjemně klouzavě klesá (i s větším akumulátorem).Stačí klesat s potlačenou přídí a těsně nad zemí plynule zvednout špičku trupu. Letoun se zbrzdí a klouzavě přistane. Je dobré přistávat na posekaném trávníku protože křídla jsou velice křehká a letoun je lehoučký. Stačí se strefit křídlem do neuseknutého dlouhého stonku trávy a letadlo udělá přemet. Většinou to nevydrží křídlo. Takže věnovat větší pozornost přistávací ploše.

Níže uvádím několik fotografií z prvních letů již bez nehody. I když jsem vždy přistával do trávy v polovině případů to nevydrželo křídlo (tráva byla nesekaná). Přistání bylo asi moc rychlé. Je nutné vystihnout rychlost a letoun posadit těsně před propadem letounu. Na fotografiích je vidět několik šrámů (slepované křídlo). Vše se chystám opravit a nabarvit. Na náběžné hrany bude nalepena folie se skelným vláknem. Závěr dle opakovaného měření se potvrdil čas 3minuty létání s akumulátorem 2200 3S při podmínkách: plný plyn při startu, za letu plný plyn jen v kritických situacích jinak cca 1/2 plynu, při stoupání 3/4plynu, přistání bez plynu.

Pro lepší orientaci jsem opatřil spodní plochu křídla a kormidlo pruhy. Použil jsem červenou reflexní barvu. Pruhy se velice osvědčily. I ve velké vzdálenosti kdy již není vidět přesná poloha letounu, jen jeho silueta, jsou pruhy na křídlech lehce rozpoznatelné.

Přistávání na základně.	Příprava na polním letišti.

Asi po půl roce provozu a po několikátém přistání na asfaltové dráze jsem se rozhodl pro další malé "vylepšení". Když pominu exponenciální výchylky kormidel, které jsem nedávno nastavil a ještě s nimi pořád experimentuji (hledám jejich optimum), zkusím namixovat křidélka jako přistávací klapky. Neměl by to být problém. Každé křidélko má vlastní servo. Serva jsou spojeny Y-kabelem do jednoho kanálu. Vyměním Y-kabel za dva samostatné a každé křidélko bude mít vlastní kanál. Slibuji si od toho hlavně pomalejší přistání. Na asfaltu je totiž dost velký dojezd. Mám k dispozici sice asi 100m asfaltu ale přistání mezi stromy, je možné vidět v GALERII, posune dosedací bod asi tak do poloviny dráhy, dráha je ještě lemována ploty, takže je to docela legrace. Pomalejší přistávací rychlost s klapkami by určitě zkvalitnilo zážitek s přistání.

Konečně dorazily samostatné kabely ke křidélkům. Výměna byla jednoduchá. Naprogramován vysílač - přistávací klapky zatím na 55%. Uvidíme. Rychlý start a stoupání na 70% plynu. Najednou se letoun vymyká kontrole a padá k spirálou k zemi. Ještě jsem se pokusil pád nějak vyrovnat přiražením výškovky. Bohužel ale při rychlosti asi 60km/h je letoun na zemi z výšky asi 20m velice rychle. Přistání do hluboké orby na pole. Letoun je zcela zničen. Přistál sice na břicho ale orba jej roztrhala. Nevěděl jsem co se vůbec děje. Ze zkoumání videozáznamu bylo vidět že šlo z největší pravděpodobností o selhání obsluhy. Přispěli k tomu dvě věci. Zmrzlé ruce a letadlo se velice rychle dostalo na hranici viditelnosti, takže jediným chybným manévrem (opačným než jsem si myslel že dělám) jsem poslal pantera k zemi. Takže přistávání s klapkami se nekonalo. Vše se bude opravovat takže jak se chová letoun při přistávání s klapkami zde určitě napíši. Létací sezóna se teprve připravuje.

To jsou trosky letounu. Pokusím se to opravit. Na smetiště ještě nepůjde. Nalétal toho málo.

Opravený panter připravený k testovacímu letu.

Panther je opět na nebi. Po dlouhé odstávce po havárii jsem si dodal odvahu a poslal jsem F-9 do vzduchu. Trochu jsem měl obavu jak se bude chovat po opravě. Byl jsem ale překvapen, že se chová úplně stejně jako před opravou. Akorát se mírně naklání, stačilo "dotrymovat". Letu tryskáče jsem již odvykl. Panther mě ale opět překvapil svým krásným letovým projevem a jednoduchostí ovládání. Několik průletů, nastoupání do větší výšky, žádné ostré manévry a přistání. Konečně jsem mohl vyzkoušet přistávání z brzdícími klapkami. Při zapnutí klapek je letoun i nadále dobře ovladatelný. Přistávací rychlost je sice menší ale je náchylnější na poryvy větru. S klapkami jsem zatím přistával jen jednou. To je zatím málo na udělání nějakého závěru. Klapky budu testovat i nadále.

Zde je možné se podívat do naší videogalerie, kde je záznam ze startů a přistání opraveného Panthera. Je zde provizorně připraven k letu takže nemá ještě kabinu a víko na akumulátor je zajištěn gumičkou. Po dalších zkouškách přistávání s brzdícími klapkami jsem nedospěl k přesvědčení že je to výhodnější. Přistávání bez klapek se mi zdá zdařilejší. Bude to chtít ještě více nácviku.